Národní muzeum, Praha

Použité materiály:

KEIM Soldalit Arte

 

 

 

 

 

 

 

KEIM pro Národní muzeum

Národní muzeum je bezpochyby nejvýznamnější českou muzejní institucí.
Budova Národního muzea byla vybudována v letech 1885–1891 podle projektu Josefa Schulze a stala se jednou z největších a nejvýznamnějších staveb v Praze. Několik dalších let se pak budovaly expozice. Národní muzeum nebylo od svého otevření významně opravováno, generální rekonstrukce se tato novorenesanční stavba dočkala po více než 120 letech. Výsledek je patrný na první pohled díky doslova znovuzrozené fasádě této monumentální budovy, která je nyní opět ozdobou horní části pražského Václavského náměstí. Na realizaci prestižní rekonstrukce se KEIM zasloužil významnou měrou.

Mezi hlavní cíle rekonstrukce patřilo prodloužit životnost památky pro další generace, obnovit v plném rozsahu původní funkci, zlepšit využití a stavebně-technické vybavení a rozšířit užitkovou hodnotu vnitřních výstavních i provozních prostor.

Více než dva roky odborní technici KEIMU aplikovali velké množství vzorků na referenčních plochách, ladili odstíny, kryvost, vzhled, postupy, skladby, zkoušeli mimo jiné i odolnost materiálů v zimním období. V první etapě proběhla rekonstrukce stavebních a inženýrských objektů a restaurátorské práce na zabudovaných uměleckých a uměleckořemeslných prvcích.

Následně se pak uskutečnily restaurátorské práce uměleckých a uměleckořemeslných prvků převzatých do majetku muzea, výstavba spojovací chodby mezi Historickou a Novou budovou, včetně tras pro zásobování energiemi.

Rekonstrukce dále zahrnula obnovu původních historických stožárů, které byly ztraceny na konci 60. let 20. století, obnovu historického oplocení, sanaci kašny a nástupní rampy.

Během rekonstrukce fasády bylo nutno provést velké objemy prací v limitovaném čase a zvládnout širokou škálu často velmi specializovaných řemesel.

Obnoveno muselo být značné množství štukových prvků – figurální reliéfy, veškeré vegetativní motivy, včetně hlavic, medailonů, festonů, konzol, dále veškeré profilace, včetně patek, sloupů, pilastrů, šambrány.

Častým poškozením těchto prvků byla povrchová i hloubková soustava trhlinek, tzv. krakeláž. Hlavním záměrem restaurování bylo očištění štukového povrchu, jeho oprava a následné scelení tak, aby mohl i nadále plnit nejen výtvarnou, ale i ochrannou funkci celého objektu. Snahou bylo zachování autenticity stavby a původních prvků v co největší míře tak, jak se dochovaly do dnešní doby – tedy zrestaurovat stávající prvky, chybějící doplnit či nahradit jen v nezbytně nutné míře. Záměrem bylo také opravit novodobější již vyžilé a nefunkční vysprávky. Po opravách jednotlivých ploch a profilací došlo k barevnému sjednocení ploch tak, aby vypadaly autenticky a jednotně.

Pro scelující barevnou retuš povrchu byl zvolen, na základě předvedených vzorků a následném odsouhlasení zástupci památkové péče, dvouvrstvý lazurní nátěr s povrchovým tupem mořskou houbou. Technologie byla zvolena tak, aby bylo dosaženo původního výrazu. Byl použit modifikovaný vápenný nátěr od firmy KEIM Soldalit arte:
1. Nátěr v odstínu 50017
2. Nátěr v odstínu 5196
3. Tupování povrchu mořskou houbou – odstín 9008,
ředěno fixativem v poměru 1:30

K hydrofobizaci povrchu byla použita hydrofobizační činidla na bázi organokřemičitanů, aplikovaná zejména na exponované části povrchů. Pro tento účel byl zvolen systémový přípravek pro lazurní nátěry KEIM Lotexan. Finální minerální lazurní nátěr KEIM historickou fasádu Národního muzea doslova rozsvítil a sklízí pochvalné reakce odborné i laické veřejnosti.

Další reference

Novákovy garáže Hradec Králové

Obnova fasády unikátní stavby z roku…

Sample box pro architekty

Fyzické ukázky vybraných systémů…

Technické listy ve slovenštině

kompletné technické listy vo slovenčině