Minerální omítka se speciální strukturou, minerální stěrky pro lepší fasádu.
Omítka – podceňovaný fasádní materiál
Omítka platila dlouho za staromódní a často byla považována je za varintu B z možných ztvárnění fasády. Inovativní interpretace budouv se plánovaly převážně z jiných materiálů. Proč? Údajně jsou omítkové fasády vnímány jako něco tradičního a solidního a nejsou zrovna synonymem inovace. Tendence a fenomén aktuální architektonické tvorby jako perforace, průhlednost, virtuální nebo parametrická estetika lze často lépe realizovat s jinými materiály. K tomu se přidává předsudek, že omítce jako materiálu chybí technický a tvůrčí vývoj. Také výčitka nedostatečné autentičnosti materiálu a image „levného prostředku pro tvorbu“ určují dlouhodobou představu o omítce.
Omítka má potenciál pro budoucnost
Mezitím zažívá omítka renesanci, za kterou vděčí zateplování. Zvláště v bytové výstavbě se stalo během energetické uvědomělosti velkoplošné používání omítky standardním postupem. Materiální a estetická hodnota omítky však dalece přesahuje tuto běžnou praxi. Stále více studují projektanti a řemeslníci tradiční techniky, aby odpověděli na hrozící uniformitu hladké omítky kreativitou a tvůrčími impulsy. Protože omítka otevírá, zvláště pokud je používána v silnějších vrstvách, nesmírné možnosti ztvárnění a velké smyslové kvality. Témata jako přirozenost a obeznámenost, ale také požadavek na lokální suroviny a tradice, na subtilní, plastické struktury místo hladkých pláten nebo mediálních ploch, získávají na významu. K tomu přistupuje hospodárný poměr cena/výkon, jednoduché zpracování, možnost použití na historických a památkově chráněných budovách, různorodé barevné zpracování a bohatě obsažené přírodní suroviny.
Trvanlivé, ekologické a atraktivní
Minerální omítky a stěrky firmy KEIM jsou trvanlivé a ekologické a vypadají velice atraktivně. Různými povrchovými strukturami a nápaditými speciálními efekty dávají místnostem a budovám novou tvář.
Kreativní omítkové techniky od antiky po modernu
Omítka má ve stavebnictví průběžnou, dlouhou tradici od antiky přes baroko, historismus a grunderské období a klasickou „bílou modernu“ dvacátých let minulého století – jejíž bílé kostky by bez omítky nebyly myslitelné –, až po dnešní dny. V každé době byly historické techniky přejímány, obměňovány a doplňovány. Technicky se materiály vyvíjely od hliněných přes sádrové a vápenné až po vápennocementové a cementové a již mnoho let také s přídavky na bázi umělých hmot.
Především to ale byly a jsou výtvarné možnosti, které jsou ukryty plastickému materiálu omítky a vždy dráždily a vyzývaly fantazii stavitelů, architektů a řemeslníků: strukturování koštětem, hřebenem, nahazování lžicí, sgrafitování, škrabání, strukturování deskou s hroty, tahem hráběmi, hrubá nebo stříkaná omítka, abychom jmenovali jen některé. Společné je těmto technikám to, že omítka je během nebo po nanášení různým způsobem zpracována.
Hlazená, strukturovaná, nahozená, zatřená, zpracovaná válečkem a šablonou nebo rozmývaná štětkou. Probarvená pigmenty nebo osazená různými formami zrn. S omítkami se dá dělat leccos.
Zatímco po dlouhé roky byla první volbou pro stavebníky i architekty hlazená omítka, v současnosti zažívají renesanci omítky hrubě strukturované a zpracované lžící, válečkem, špachtlí, štětkou nebo koštětem.
Aby výsledek odpovídal požadavkům, jsou pro tyto kreativní techniky zpracování nezbytné fundované odborné vědomosti a potřebná řemeslná zručnost.
Příklady rozmanitých způsobů zpracování minerálních omítek:
Omítka v čerstvém stavu se stahuje na tloušťku zrna houbovým hladítkem, tím vzniká typická struktura.
Do čerstvé, ještě vlhké omítky se lžíce nasadí delší hranou a slabým tlakem se stáhne malá ploška. Podle „rukopisu“ zpracovatele vznikne individuální vzhled povrchu.
Ještě vlhká omítka se strukturuje koštětem nebo štětkou. Při tom se mohou stáhnout svislé nebo vodorovné struktury.
Při této technice se omítka ve vlhkém stavu modeluje. Často se k tomu používají speciální hladítka, ale jako modelovací nářadí lze použít i dřevěné latě. Na větších plochách vyžaduje tato technika velkou řemeslnou zručnost.
Značně zřetelnější stopy než při strukturování koštětem a hřebenem vzninkou při strukturování hráběmi, které zanechávají v omítce jasné silné rýhy. Výsledkem jsou silně horizontáně nebo vertikálně strukturované plochy.
Jedna nebo více nad sebou ležících vrstev omítky jsou podle šablony proškrabávány tak, že vzniknou plastické struktury, vzory a ornamenty.
Rýhovaná omítka se vyškrabává škrabkami ze svrchní omítky. Tím vyskočí zrno a vznikne nezaměnitelná struktura rýhované omítky.
Deska s hroty se podobá fakírské desce, do ještě měkké omítky se tímto takto otiskuje drobná, slaběji orientovaná struktura, než je tomu u tažených technik.
Omítka strukturovaná hřebenem - zvláštní omítková technika
Takzvaný tah hřebenem je řemeslně náročné zpracování, které původně pochází pravděpodobně z Rakouska. Ocelovým hřebenem nebo pilovým listem jsou v omítce taženy vodorovné, svislé nebo vlnité linie. Tah hřebenem se může provádět po pásech volně z ruky, nebo podle připravené a ustavené dřevěné konstrukce. Vzniká - jinak než s běžným trojúhelníkovým profilem – struktura ozubení poštovní známky s jemnými negativními spárami a širším zaobleným páskováním.
„Nabízíme,kromě mnoha ostatních tradičních omítkových technik také tah hřebenem“, vysvětluje Rudolf Ehmann, starší ředitel firmy Form und Farbe Ehmann. „Touto zvláštní omítkovou technikou vzniká obraz podobného druhu jako ‚plastický oblek s proužkem' nadčasové elegance a krásy.“
Rozhodující pro kvalitu je rovnoměrný tlak nástroje do ještě čerstvého materiálu a plynulá práce. Pracuje se vždy shora dolů, vždy ve stejném směru a vždy se začíná na rozích nebo otvorech. Jednotlivé fasádní plochy by se měly vytvářet bez přerušování, protože kroky v suchém nelze opravovat.
Obzvláště náročné je modelování začátků a rohů, které se dokončují jemným štětcem a špachtlí, aby se udržel co možná homogenní vzhled. Na závěr se omítka tažená hřebenem přetáhne stětcem s dlouhým vlasem, aby se dosáhlo prohloubení jemných spár. Tato náročná technika propůjčuje fasádě plastickou hloubku a mění její vzhled podle denní doby a vrženého stínu.
Příklady objektů: www.formundfarbe-ehmann.com
Produkty: Omítky a tmely KEIM
Jednoduché omítkové techniky
Jednoduchou techniku představuje takzvaná kresba koštětem. Minerální ušlechtilé omítky jako KEIM Brillantputz se k tomu výborně hodí.
„Zde je nanesena omítka 2-3 mm silná a ještě čerstvá je svisle nebo vodorovně strukturována koštětem. Výsledná optika fasády zdůrazňuje řemeslný proces a dává budově individuální punz.“ (Stefan Schmid, produktový management, KEIMFARBEN)